Systém péče o paznehty v chovech skotu – 4.díl: Vliv výživy na kvalitu rohoviny

Onemocnění paznehtů patří mezi zásadní ekonomickou otázku a dobrých podmínek zvířat. Pazneht plní ochranné i mechanické funkce a u dojnic v intenzivních podmínkách paznehty neustále čelí faktorům vnějšího prostředí jako je kvalita ustájení, úroveň  hygieny ve stáji, metabolický stres nebo systémové onemocnění dojnic. Tvorba rohoviny je komplexní proces, který je velmi citlivý na metabolické změny, hormonální změny a vliv prostředí.

STRUČNĚ O TVORBĚ ROHOVINY:

Pazneht je tvořený rohovinou, což je v podstatě kožní derivát jen s tím rozdílem, že epidermální buňky na povrchu škáry, které odumírají se neodlučují ve formě šupinek jako jinde na kůži, ale vytváří pevné rohové pouzdro. Rohovina se tvoří na nitkovitých výrůstcích a skládá se z rohových rourek a mezirourkové rohoviny. Epidermální buňky vytváří keratin, který tvoří jejich kostru a pevné spojení mezi jednotlivými buňkami. Na konci vývoje buňky zůstávají pouze keratinové skelety a lipidové obaly a tvoří i mezibuněčnou hmotu – matrix. Rychlost růstu je přibližně 5 – 6 mm za měsíc. Nejtvrdší rohovina roste na rohové stěně, nejměkčí na patkách. Ve vlhkém prostředí přijímá vodu a měkne, v suchu vysychá a tvrdne.

VLIV VÝŽIVY NA KVALITU ROHOVINY:

Jedním z klíčových faktorů při problémech s končetinami je především výživa. V první řadě si musíme uvědomit, že vlastně nekrmíme krávu jako takovou, ale především mikroflóru trávicího traktu. Každá chyba ve výživě, ať už je to nesprávná technika či chyba v krmné dávce, se nejvíce projeví právě na populaci mikroorganismů, a to pak zpravidla negativně působí na celý organismus. Mikroflóra v trávicím traktu je komplexní ekosystém zahrnující aerobní i anaerobní bakterie, kvasinky, viry a další organismy.

Úloha mikroorganismů v trávicím traktu:
  • Společně s imunitním slizničním systémem chrání organismus před patogeny,
  • podílí se na některých metabolických pochodech – syntéza bílkovin, tuků a sacharidů,
  • ovlivňují resorpční činnost střeva,
  • syntéza vitamínů skupiny B a K.

MIKROBIÁLNÍ PROTEIN

Mikrobiální protein je pro dojnice velmi důležitý zdroj proteinu a může tvořit 60-90 % jejich požadavku. Je velmi dobře stravitelný s vysokou biologickou hodnotou a složením blízkým potřebám přežvýkavců. Další významnou funkcí je jeho úloha jako zdroje methioninu, který je hlavní stavební  složkou rohoviny paznehtu. Narušení jeho syntézy společně s nedostatečnou syntézou vitamínů skupiny B, kam patří třeba biotin označovaný jako vitamín H, má nepříznivý vliv na kvalitu nově vznikající rohoviny a může vést až k rozvoji prasklin paznehtního pouzdra. Proto je u dojnic žádoucí dosáhnout jeho maximální možné produkce. Čím vyšší je fermentace škrobů a vlákniny společně s vyšší produkcí těkavých mastných kyselin, tím se zpřístupní větší množství energie pro bachor a stoupne i tvorba mikrobiálního proteinu. Tento proces je velmi důležitý např. pro mléčnou  produkci. Těkavé masné kyseliny (TMK) vznikající při metabolismu sacharidů jsou využívány jako zdroj energie  a substrát pro syntézu dalších látek (glukóza), které pak slouží k pokrytí energetických potřeb tkání. Další část vznikajících TMK je využívána jako energetický zdroj pro mikroorganismy a především pro syntézu mléčného tuku.

MINERÁLNÍ LÁTKY POTŘEBNÉ KE SPRÁVNÉMU RŮSTU ROHOVINY:

Zinek

Je složkou více než 200 enzymů, z nichž se několik účastní procesu tvorby rohoviny. Jeho hlavní role je při tvorbě keratinu. Požadavky na množství zinku v krmné dávce se liší podle fáze laktace, protože produkce mléka odčerpává značnou část jeho zásob. Nejvyšší požadavky jsou tedy na počátku laktace.

Zinek značně ovlivňuje kvalitu rohoviny a jeho nedostatek snižuje celistvost paznehtu. Spolupodílí se i na zánětlivých procesech na kůži prstu (např. Dermatitis digitalis).

Měď

Je nezbytná pro aktivaci mnoha enzymů a jedním z nich je i enzym, který je zodpovědný za vytváření chemických vazeb mezi keratinovými vlákny.

Význam mědi souvisí s kvalitou rohoviny paznehtu a její pevností, kdy se společně s manganem, selenem a sírou podílení na keratinizaci.
Biotin

Má největší význam pro kvalitu rohoviny. Bylo prokázáno, že doplňování biotinu do krmné dávky snižuje náchylnost k onemocněním paznehtů jako jsou vředy, DD nebo eroze patek. Biotin pozitivně ovlivňuje kvalitu rohoviny paznehtu, podílí se na zrohovatění paznehtu a u dojnic je nepostradatelný převážně na začátku laktace. Proto bychom měli biotin přidávat do krmné dávky už před otelením.

Vápník

Vápník na počátku laktace aktivuje enzym, který řídí zrání buněk rohoviny. Pokud je v krmné dávce nedostatek fosforu nebo jeho špatný poměr s vápníkem, dochází ke změkčení paznehtu. Taková dojnice se pak opatrně, bolestivě pohybuje a obtížně se jí vstává z lehacích boxů.

VLIV METABOLICKÝCH PORUCH NA KVALITU ROHOVINY

Velmi častá porucha u vysokoprodukčních dojnic zejména po porodu je acidóza. Většinou je způsobena zkrmováním velkého množství kyselých siláží s nedostatkem strukturální vlákniny, případně krmnou dávkou s vysokým obsahem jadrného krmiva. Vznikající biogenní amin histamin společně s endotoxiny vstupují do krve a způsobují poruchy v prokrvení paznehtní škáry. Důsledkem je snížení propustnosti snížení cév např. pro zinek a sulfátové kyseliny.

Při jejich nedostatku je omezena tvorba keratinu a naruší se tak celistvost paznehtu.

Pokud bachorová acidóza přejde v metabolickou, dojde k narušení metabolismu vápníku a fosforu.  Zvýšené vyplavování z kostí společně se zhoršeným vstřebáváním vede ke vzniku osteoporózy, která pak působí traumata na kosti paznehtní, na níž vznikají výrůstky, které následně působí na paznehtní škáru a vzniká zde zánět vedoucí ke schvácení paznehtu známého jako laminitida.

I druhá častá metabolická porucha – ketóza – má vliv na zdraví paznehtů. Začíná jako známá negativní energetická bilance, kdy dochází k odbourávání tukových zásob – a to nejen podkožního tuku, ale i vnitřního. Takto dochází k odbourávání tukových polštářů, které jsou součástí paznehtů. Nepřímo ketolátky ovlivňují rovněž funkci bílých krvinek jako základní složky imunitního systému a ty pak nejsou schopny plně reagovat na podnět cizorodých organismů či onemocnění.

KVALITA KRMNÉ DÁVKY

I když by se žádná nekvalitně konzervovaná píce v podobě nahnilých či zaplísněných krmiv neměla dostat do krmné dávky, ne vždy to mu tak je. Pokud se takové krmivo dostane do bachoru, vzniká již zmiňovaný histamin spolu s narušením bachorové fermentace. Tím je narušena syntéza mikrobiálního proteinu  a  syntéza vit. B (biotinu).

Kromě způsobených poruch prokrvení paznehtní škáry způsobené histaminem, dochází i ke vzniku nekvalitní rohoviny vlivem narušení syntézy biotinu.

Podpora trávení pomocí humínových a fulvokyselin

Z výše uvedených informací je zřejmé, že je nutné bachorovou mikroflóru maximálně podpořit k zajištění celkového zdraví a potřeb zvířete. Velmi účinnými látkami jsou humínové a fulvokyseliny obsaženy v biologicky účinné formě v přípravku PrimeHumic. Tyto kyseliny tvoří biochemický most mezi neživými minerály a živými tělními buňkami.  Jsou to látky přirozeně se nacházející v přírodě – v rašelině, půdě, vodě. Jejich molekulární hmotnost je tak malá, že se mohou migrovat z buňky do buňky.

Hlavní význam podávání PrimeHumic:
  • Ochrana trávicího traktu před infekcemi a pozitivní působení na jeho funkci. Významně ovlivňuje sliznici tenkého střeva působením na střevní klky, kdy dochází k jejich zmnožení a zvětší se tak plocha vstřebávání živin.
  • Pro organismus poskytují optimální množství minerálních látek a regulují příjem jejich případného nadbytečného množství.
  • Působí na činnost a složení mikroorganismů ve prospěch těch důležitých symbiotických a dochází tak k potlačení nežádoucích mikroorganismů (koliformní bakterie, klostridie).
  • Významnou funkcí je vysoká schopnost vyvazovat z organismu těžké kovy, mikrobiální toxiny, mykotoxiny, glyfosát atd., které se tak stanou pro organismus nedostupné a vyloučí se trusem ven.
  • Díky velmi dobré pufrační schopnosti stabilizuje pH v celé trávicí soustavě.
Výživa je zásadním faktorem působící na zdraví paznehtů, a to přímo i zprostředkovaně.

Ing. Marcela Otrubová

foto: pxhere.com